Špálova díla se vyznačují řešením různorodých kompozičních výzev, mimo jiné citlivým propojením zátiší s výhledem do otevřené krajiny v pozadí obrazu. Jedním z takových působivých příkladů je Zátiší s krajinou Otavy , namalované 17. března 1934. V popředí kompozice leží zralé hrušky, jablka a pomeranče na malované míse položené na stole přikrytém červenomodrou karpatskou dekou. Ovoce je podáno v sytých zelených, žlutých, oranžových a červených tónech, zvýrazněných charakteristickými modrými obrysovými liniemi. Pohled diváka je následně veden do hloubky obrazu, kde se otevírá výhled na řeku s mlýnem a podmračenou oblohou. Špálova oblíbená Otava, která od konce dvacátých let zaujímá v jeho díle významné místo a je spjata s jeho proslulým „modrým“ obdobím, je zde zachycena z jeho oblíbeného pozorovatelského stanoviště. V dálce se na levém břehu řeky rýsuje Tlučkův mlýn, později zaniklý při stavbě přehrady. Ze stejného pohledu namaloval Špála o několik let dříve také známé dílo Na Otavě před bouří (Mlýn na Otavě) (olej na plátně, 1929, 82 × 101 cm, Národní galerie v Praze, inv. č. O 7825), když trávil léto u nedalekého Sulanova mlýna. Právě kontrast mezi velkoryse pojatou krajinou v pozadí, naznačenou širokými tahy štětce a výrazným ultramarínovým tónem, a energickou malbou ovoce v popředí činí ze Zátiší s krajinou Otavy osobitou ukázku Špálovy vrcholné tvorby. Obraz je na rubu označen autorským číslem 740. Je uveden v autorově soupisu díla (E. Burget / R. Musil: Václav Špála, soupis díla /1885–1946/, Praha 2002, str. 77, pod názvem Zátiší: jablka a hrušky i pomeranče na tácu i vedle, karp. deka, vzadu „Otava“, modrá, kalnější) a jeho prvním majitelem byl Emil Filla. Pochází ze sbírky Františka Muziky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza Mgr. K. Guth-Vladaj, Ph.D.