Vzpomínka na Bezovou duši představuje typickou ukázku Zoubkova sochařského rukopisu. Postava je stylizována do charakteristické štíhlé, vertikálně protažené figury s expresivně modelovaným povrchem bronzu. Jemně naznačená anatomie a gesto pozvednutých rukou jí propůjčují výraz meditativního či modlitebního postoje, který zdůrazňuje duchovní rovinu díla. Autorova figurální stylizace navazuje na jeho dlouhodobý zájem o archetypální podobu lidské postavy, inspirovanou mimo jiné archaickým a gotickým sochařstvím. Zároveň souvisí s širším autorským projektem Putování za Bezovou duší, v němž se Zoubek v devadesátých letech zabýval tématem duchovní paměti krajiny a symbolické přítomnosti lidské duše v přírodě. V rámci tohoto cyklu vznikla řada figurálních plastik a kreseb reflektujících motiv pomíjivosti, vzpomínky a vnitřní spirituality. Při konzultacích posouzeno Nadačním fondem Kmentová Zoubek a PhDr. P. Bregantovou, autorovou dcerou, jejíž certifikát je přiložen.