Tato kabinetní, ale veskrze typická ukázka díla z palety osobitého českého umělce Antonína Chittussiho prokazuje, s jakou samozřejmostí si během svého pobytu v okolí francouzského Barbizonu a Fontainebleau osvojil nejaktuálnější směřování tehdejší krajinomalby. Námětem mu byla často na první pohled zcela prostá místa, která zachycoval v nejrůznějších denních i ročních proměnách, často rozvolněným sumárním úhozem – nikdy se tak nejednalo o pouhý technický přepis viděného, ale spíše o snahu vyjádřit dojem z viděného. Typicky i zde můžeme rozeznat umělcův vyspělý malířský rukopis kombinující široké tahy štětce s doplňky provedenými subtilnějšími prostředky. Po celou dobu svého francouzského pobytu si Chittussi držel pařížskou adresu a nezůstal výtvarně chladný ani vůči městu, jeho periferii, vesnici a příměstské krajině. Do této kategorie lze volně přiřadit i představované plátno. Větší část jeho plochy zaujímá klidná vodní hladina, která malíře po celou kariéru tolik fascinovala a kterou s oblibou, stejně jako tady, nechával volně přetékat přes spodní okraj obrazové plochy – jakoby přímo na hladině, či spíše v pronajaté pramičce, se nachází i malířovo stanoviště. Na vzdálenějším břehu probíhá koupání a další blíže neurčená aktivita, jejíž protagonisté jsou v pozoruhodně věrné zkratce zpřítomněni třeba jen několika málo brilantními tahy štětce. Zlom mezi přírodní idylou a urbánním prostředím tvoří první městská zástavba, jež je pitoreskně a organicky rostlá a povlovně se spájí s neregulovaným pobřežím vodní plochy. Potěšit se tu můžeme originálním a ve své době velice inovátorským pojetím krajiny s důležitý akcentem na proměny vesnice na prahu moderního věku. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. Š. Leubnerovou. Přiložena odborná expertiza prof. R. Prahla, CSc.