Oblíbené zimní výjevy Josefa Lady poetickým způsobem zpřítomňují čas dětství a prostých radovánek. Obraz Zimní Posázaví zachycuje konkrétní krajinu spojenou s autorovým rodným krajem. Na vrcholu zasněženého kopce se tyčí zřícenina středověkého hradu Zlenice, ležící asi hodinu pěší cesty od Hrusic. Pod ní se mezi chalupami vine zamrzlá řeka Sázava, která zde vytváří meandry a dále pokračuje směrem k Davli, kde se vlévá do Vltavy. Na ledové hladině řeky bruslí malý chlapec, zatímco druhé dítko opodál za sebou táhne sáňky. Vrba s pokrouceným kmenem rostoucí na břehu je motiv, který se v Ladových obrazech objevuje opakovaně a někdy se stává útočištěm pohádkového hastrmana. Výjev hustě zasypávají sněhové vločky, které sjednocují kompozici a dodávají scéně pocit ticha a bezčasí. Růžově modré nebe nad zříceninou naznačuje blížící se soumrak, kdy zimní den končí a děti se brzy vydají na večeři do tepla osvětlených chalup. Obraz vystihuje idylický svět venkova, kde se skutečná krajina prolíná s poetickou vzpomínkou na dětství. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. P. Pečinkové, CSc. (cit.: „[…] Tematicky i stylově patří obraz do rozsáhlého cyklu zimních motivů inspirovaných vzpomínkami z dětství a bezprostředně souvisí s dvěma verzemi motivu Zřícenina hradu v zimě (1940 a 1942) a s dvěma kompozicemi na téma Krajina s koledníky z roku 1942, které mají příbuzné motivy, kompoziční řešení i výškový formát. V těchto obrazech Lada prokazuje své malířské mistrovství a pracuje s bohatou škálou odstínů bílé barvy, aby dosáhl působivé poetické zimní atmosféry. […]“ ).