Představovaná akvarelová kresba vznikla v přechodném období autorčiny tvorby, kdy se její výtvarný projev postupně proměňoval od estetiky artificielismu, rozvíjeného v druhé polovině dvacátých let v Paříži společně s Jindřichem Štyrským, k surrealismu, jenž se stal určujícím principem její tvorby od roku 1934 až do konce života. Právě v letech 1932–1933 Toyen intenzivně přehodnocovala vlastní umělecký program a v jejích pracích se začaly objevovat motivy evokující obrazy vynořující se z nevědomí. Kompozici tvoří podivuhodné útvary jako koule, listy, oči a fragmenty skal, které působí, jako by spočívaly na imaginárním mořském dně. Motiv vody a moře byl Toyen blízký již v období artificielismu, ale nyní získal hlubší psychologickou rovinu. Stal se metaforou ponoru do podvědomých vrstev mysli, jak jej prosazovala poetika surrealismu. Podobnou práci s názvem Kresba (tuš a akvarel na papíře, 1933, 39,5 × 29 cm, soukromá sbírka), publikovanou v autorčině monografii (K. Srp: Toyen, Praha 2000, obr. str. 93), charakterizují v levé části kompozice tři obdobné zkamenělé formy s motivy očí kolorované hnědou, modrou a zelenou barvou. Skalní útvar v pravém horním rohu zase připomíná motivy z maleb Jezerní zahrada (olej na plátně, 1933, 130 × 161 cm, Slovenská národná galéria) a V mlze (olej na plátně, 1933, 129 × 96 cm, Galerie hlavního města Prahy), vzniklých ve stejném roce. Toyen představenou práci patrně hodnotila výše než ostatní kresby, podepisované zpravidla psacím písmem, čemuž odpovídá autorská signatura provedená kapitálkami. Kresba tak představuje cenný doklad autorčina tvůrčího hledání v okamžiku, kdy se její imaginace definitivně otevírala světu surrealismu. Prvním majitelem díla byl MUDr. Jaroslav Novotný, plicní lékař v sanatoriu Na Pleši, člen SVU Mánes a přítel avantgardních umělců. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. K. Guth-Vladaj, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] S motivem očí ve střepech Toyen pracovala již na začátku třicátých let v některých obrazech. Tentokráte každý ze střepů dostal jinou barvu. Pojetí kresby je syntézou celého autorčina artificielistického období. […]“).