Tato zimní scéna, provedená v osobitém podání a s využitím takřka monochromní palety, je vytříbenou ukázkou díla význačného českého krajináře činného na přelomu 19. a 20. století. Ullmannovo výtvarné školení započalo v Mnichově roku 1894 a následně pokračovalo v Praze na Akademii výtvarných umění v ateliérech Maxmiliána Pirnera a Julia Mařáka. Představovaný olej obsahuje v rukopisném podání, námětu a celkové atmosféře nezaměnitelné prvky autorova zralého stylu. Setkat se zde můžeme se zimním motivem, v jehož zobrazení dokázal docílit více než přesvědčivých výkonů. Úběžníkem kompozice je vodní hladina lemovaná stylizovanými subtilními kmeny stromů, zatímco na vzdálenějším břehu se rýsuje malebná vesnická zástavba – těšit se tu můžeme prostým, leč výsostně harmonickým koutem českého venkova. V díle se zároveň projevuje obeznámenost s mezinárodní uměleckou scénou přelomu století a prvního desetiletí 20. století, a to prostřednictvím impresivní techniky barevné skvrny, symbolistního zrcadlení nebe na vodní hladině či vědomé expresivní deformace některých proporčních vztahů. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.