Václav Radimský zde předkládá dílo, které prezentuje všechny signifikantní prvky jeho stylu, pracovního postupu a výběru tematiky ze zlomového období na sklonku jeho dlouholetého pobytu ve Francii před návratem do rodného Polabí. Setkáváme se tu se suverénní prací zralé a originální tvůrčí osobnosti, jednoho z nejpilnějších krajinářů své generace. Právě styl této malby nesený děleným, místy pastózním rukopisem, hutným koloritem, volbou tematiky i standardizovaným formátem užitého podkladu – v tomto případě lepenky, kterou zpravidla využíval po svém návratu z Francie – hovoří o jeho autorství. Radimský zachytil také světelné kvality daného místa i jeho vzdušnou atmosféru projevující se flagrantně především v korunách stromů a pobřežních travinách, které se v jednolité mase vzdouvají pod náporem silného větru. Autor ani v rámci této kompozice nedokázal zapřít svou dlouholetou francouzskou zkušenost, která tu vyvěrá na povrch v prvé řadě v zrcadlení okolního světa na vodní hladině a dále pak v impresionisticky neklidném kladení štětce. Vedlejším, přesto taktéž oblíbeným autorovým motivem je stromořadí či alej. Tu můžeme i tady postřehnout v pravém horním rohu. V této době, kdy Radimský rád tvořil v blízkosti malebných pobřežních stavení, kupř. rybářských bašt, se navrátilo stromořadí do jeho kompozic, a to opět jako neodbytná reminiscence jeho pobytu v oblasti kolem Giverny. Otec dosavadního majitele získal dílo přímo od autora. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.