Zátiší s ovocem vzniklo v roce, kdy se Kars zúčastnil přehlídky židovských umělců v Praze (organizované galeristou Hugem Feiglem), jedné z posledních velkých příležitostí, při nichž se česká a středoevropská židovská výtvarná scéna ještě volně setkávaly. Obraz dokládá autorův příklon k novoklasicistnímu řádu, v němž kresba přebírá úlohu nosné konstrukce a barva se podřizuje roli tichého lyrického komentáře. Džbán s květinami, mísa hrušek a košík broskví jsou rozvrženy s promyšlenou samozřejmostí před neutrálním hnědým pozadím, které předmětům propůjčuje existenci v jakémsi bezčasém šerosvitu. Teplá tlumená tonalita s okrovými a cihlově červenými akcenty odpovídá tomu, co Kars nazýval „fikcí přírody“ – obrazové rekonstrukci skutečnosti, v níž smyslová šťavnatost ovoce ustupuje pevnému tvaru a lineární kázni. Plátno spadá do období, kdy malíř pendloval mezi Paříží a Čechami, finančně zabezpečen výnosy z rodinného kralupského mlýna, avšak vnitřně rozpolcen mezi dvěma domovy. V kontextu Karsovy tvorby představuje rok 1930 chvíli zralé rovnováhy, kdy jsou kubistické a expresivní výboje předchozích dekád již vstřebány, zatímco těžká léta úprku před válkou teprve přijdou.
Prezentováno v původní autorské adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] V tomto neobyčejně noblesním a vizuálně důstojném zátiší se přímo ukázkově manifestuje autorův vztah ke skutečnosti. Pro Karse nebylo nikdy cesty mimo realitu a nebylo cesty ve formální spekulaci. Obraz v sobě přesně odráží charakter jeho tvůrčího vidění, citovost a smyslovost, s níž vnímal svět kolem sebe. Jde o dílo bravurní syntézy vyzrálého umělce. […]“).