Břetislav Benda (1897–1983)

Ráno/Svlékající se

Technika:bílý carrarský mramor

Datace:1943

Rozměry:78 x 28 x 28 cm

vyvolávací cena:‍380000

dosažená cena:‍480000

85. aukce, číslo katalogu 135

 

Něžné kabinetní dílo významného českého akademického sochaře Břetislava Bendy, jenž vzešel z ateliérů Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy, skvěle vystihuje jeho nejoblíbenější téma ženského těla. Během svého života vytvořil Benda rozsáhlé sochařské realizace, které můžeme dodnes spatřovat zejména v exteriérech, ať již se jednalo o alegorická témata, válečné náměty či pomníky. Ač je jeho dílo zakotveno v novoklasicistní estetice, je považován za dovršitele Štursova secesního odkazu, a ve 20. letech se rovněž věnoval sociálnímu umění pod vlivem Otty Gutfreunda. Mimořádné mistrovství a cit se u něj projevil při práci s materiály, zejména pokud se jednalo o bronz či mramor. Excelentně promodelovaná postava dívky působí svým provedením nadčasovým dojmem a vyzařuje vnitřní, zdánlivě nezachytitelnou auru. Provádějíc každodenní rutinní činnost, je pohroužena sama do sebe, plná živočišné síly, vnitřní dynamiky, ale i křehké zranitelnosti. Tyto atributy modelky rafinovaně vložené do chladného mramoru dokládají vysokou kvalitu, která zcela jistě spadá do Bendova vrcholného období. Záhy po svém dokončení byla plastika umístěna ve výstavní hale sochařova rodinného domu, kde byla všem na odiv, včetně Bendových blízkých přátel, malířů Josefa Lady, Václava Špály, Vincence Beneše či básníka Jaroslava Seiferta. K jejímu představení široké veřejnosti poprvé došlo v roce 1977 v Letohrádku královny Anny na výstavě uspořádané Národní galerií a Ministerstvem kultury k umělcovým 80. narozeninám a dále byla socha vystavena na dalších místech, například v Milevském muzeu, v Sedlčanech, či na zámku Blatná. Není bez zajímavosti, že plastika jednoho dne zmizela a po desetiletí nebyla k nalezení. Když po zesnulých sochařových synech převzali péči o jeho uměleckou pozůstalost vnuci, pátrání nabylo na intenzitě a socha byla nakonec objevena přímo v ateliéru ve skříňce zakryté sádrovým modelem sv. Václava. Hodnotu díla dále zvyšuje jeho reprodukování v autorově monografii od Jiřího Kotalíka z roku 1982 a původ z pozůstalosti umělce. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložen certifikát pravosti od dědiců autora.